Vliv nadnárodních korporací na globalizační proces

V novodobé historii lidstva vždy platilo pravidlo, že státní zřízení a politické subjekty měly podstatný vliv na fungování státního zřízení. V posledních dvaceti letech však můžeme zaznamenat opačný trend navyšování vlivu nadnárodních mocenských struktur a odsouvání vlivu politické sféry do pozadí. Lidé si tuto variantu volí sami, namísto politického vlivu je více osloví manažeři. Schopný management, který řídí firmu, může přece schopně řídit i stát.

Bez ohledu na sociodemografické a společenské ukazatele, s minimálním vlivem politického postavení a názorů. Lidé zkrátka někdy vědomě, ale většinou nevědomky volí za své zástupce byznysmeny a nadnárodní korporace. Zda je to ku prospěchu, anebo na obtíž, vždy prokáže morální kvalita subjektu, což ovšem na rozdíl od politických machinací nelze tak snadno maskovat.

Někteří lidé tvrdí, že tato změna společenského prostředí a pohledu na svět souvisí s tzv. globalizací. Nadnárodní korporace mají totiž vliv na fungování států a dokonce i nadnárodních seskupení (Evropská unie), např. obrovský vliv peněz společností Wallmart nebo Apple a mnoha dalších firem spočívá v tom, že kvůli svým vlastním potřebám vyššího zisku a prosperity v závislosti na svých produktech upravují i legislativu. Vliv nadnárodních lobby mění společenské a politické klima i v těch největších státech světa.
Jedním z příkladů je schůzka Tima Cooka (Apple) s americkým prezidentem. Pravděpodobně spolu řešili optimalizaci celních vztahů mezi USA a Čínou. Kromě šéfa Applu si s americkým prezidentem naplánovaly schůzku i další mocné firmy, např. Amazon a Microsoft. Jistě to nebylo kvůli tomu, aby se vzájemně vyzvali ke střetnutí na golfovém hřišti.   

Moc peněz

Peníze odjakživa ovlivňovaly politiku, tučný obnos svede na scestí řadu lidí, ale vždy platil jistý politický konsenzus společenského klimatu v dané zemi. Lidé však dávají v posledních letech jasně najevo, že raději (ne všichni) upřednostní peníze a svou vlastní prosperitu před společenským děním. Tím se však paradoxně jeden od druhého izolují, což může přispět k rozkladu společnosti a deformaci pravých mravních hodnot úcty člověka k člověku, úcty ke stáří, k životnímu prostředí, k dětem, a nakonec i k sobě samému.